Jeseníky byly a jsou vyhledávaným turistickým místem.
Vévodí jim hora Praděd vysoká 1492 metrů. Už na začátku 19. století
stávala na jeho vrcholu chýše, která sloužila jako útulek v
nepříznivém počasí. Později zde byla turisty postavena jednoduchá
budova, která však nestačila stále stoupajícímu počtu
návštěvníků.
Praděd
- je nejvyšší horou Moravy s 1 492 m.n.m.
- na jeho vrcholu stojí televizní vysílač s rozhlednou.
Vysílač je vysoký 146,5 metru - původní výška 162 metrů klesla po
výměně anténního nástavce v roce 1993. Z veřejně přístupné vyhlídky
ve výšce 73 m je za dobrého počasí vidět Sněžka, Lysá hora a
Radhošť, vzácně i Vysoké Tatry a Malá Fatra na Slovensku.
- vrchol vysílače je nejvyšším pevným (byť umělým) bodem České
republiky, s nadmořskou výškou mezi 1637 a 1638 metrů nad mořem
leží výše, než vrchol Sněžky. Nejvýše současně dostupným
místem je plošina 20 metrů pod vrcholem
- původně stávala na vrcholu rozhledna, stavba byla zahájena
v r. 1904. Později dostala rozhledna jméno - Strážní věž
Habsburk (něm. Habsburgwarte). Ke stavbě byl použit
nekvalitní materiál z nedalekých Tabulových skal, což mělo
vliv na životnost věže. Dík za dokončení stavby patřil členům
turistického spolku, kteří stavbu financovali a vykonávali ve svém
volném čase. Proto se roku 1912 podařilo rozhlednu
zkolaudovat. Stavba připomínala gotickou hradní věž,
měla půdorys 15×14,5 m a výšku 32,5 m. V nejvyšším 7.
patře byla vyhlídková plošina. V roce 1957 musela být rozhledna z
bezpečnostních důvodů pro veřejnost uzavřena. Plánovaná
rekonstrukce se pak již neuskutečnila, protože roku 1959 se
celá stavba zřítila. Na vrcholu tak zůstala pouze budova
meteorologické stanice a dřevěná útulna.
- Stavba vysílače byla zahájena roku 1968 dle návrhu
architekta Jana Lišky ze Stavoprojektu Brno. Kvůli stavbě byla
zřízena i asfaltová silnice z nedaleké Ovčárny, která
nyní slouží k zásobování. Na rok 1977 bylo naplánováno
dokončení stavby, termín musel být kvůli špatným stavebním
podmínkám posunut až na rok 1980. V objektu je umístěna
vedle vysílací techniky i restaurace, hotel a vyhlídka.
(zdroj Wikipedie)
Výlet na Praděd:
1. Autem- výjezd z parkoviště
Hvězda nad Karlovou Studánkou až na Ovčárnu. Z Karlovy Studánky
jedete směrem doleva na Rýmařov, na vrcholu kopce je
parkoviště Hvězda. Za výjezd se platí
poplatek u závory, jede se nahoru v celé hodiny (7.00 - 17.00
h), sjezd je v polovině hodiny (7.30 - 17.30 h). Z Ovčárny
pokračujete pěšky 3,5 km po asfaltové silnici.
2. Kyvadlovou dopravou- jezdí denně.
Z parkoviště Hvězda jezdí bus na Ovčárnu, v celé hodiny nahoru
(7.00 - 17.00 h), v polovině dolů (7.30 - 17.30 h).
Z Ovčárny pokračujete pěšky 3,5 km po asfaltové
silnici na Praděd. (jízdní řád viz Kyvdlová doprava)
3. Pěšky- informační turistický
rozcestník u hotelu Hubertus v Karlově Studánce:
a)
zelená turist.zn.: kolem kaple Sv.
Huberta, začátek je lesem, pak po silnici až na Ovčárnu (6 km) a
dále na Praděd (3,5 km)
b)
modrá turist. zn:- začátek a konec je
souběh se žlutou zn., od Hubertusu doprava po silnici 800 m
směr na Jeseník, odbočíme doleva do lesa,
od rozcestí Na
Paloučku začíná mírnější stoupání 6 km až k chatě
Barborka, odtud pokračujeme po asfalt. silnici 3 km na Praděd.
c)
žlutá turist. zn.:-
naučná stezka "Vodopády Bílé Opavy". Tato trasa je schůdná pouze v
období, kdy už na Pradědu neleží sníh (tzn. duben-září/listopad).
Souběh s modrou, zn., od rozcestí Na paloučku
začíná namáhavé stoupání kaňonem řeky, čekají vás můstky,
žebříky, lávky, nádherná scenérie divoké řeky, celkem převýšení
dosahuje 495 m k chatě Barborka. Nejvyšší vodopád
měří 8 m. Od Barborky pokračujeme po asfaltu 3 km na Praděd.
Stará rozhledna Habsburská věž na
Pradědu
Nová rozhledna a televizní vysílač Praděd- restaurace a možnost
ubytování
Zima 2014
Praděd - pověst
V Hrubém Jeseníku nad Červenohorským sedlem se vypíná
nejvyšší moravská hora, Praděd. Hora s lysým vrcholem, ze
které jsou na východě vidět Tatry a na západě Krkonoše,
dostala podle legendy jméno po bájném vládci tohoto pohoří,
Pradědovi, o kterém se vypráví řada pověstí. Hora Praděd měla
původně ovšem jiné názvy, které se měnily v průběhu staletí.
Jméno Praděd je zaznamenáváno až od r. 1848. Staří Slované
říkali hoře Stará vatra, koncem 14. stol. se nazývala
Keilichter Schneeberg, tedy Keilichterská Sněžná hora, přičemž
Keylicht bylo jméno jiné hory nad Červenohorským sedlem. Posléze
dostala název Klínovcová hora, Niská Sněžka a až poté
Altvater, v překladu Starý otec, což byl základ pro české
jméno Praděd.
Praděd, dělí Moravu od Slezska a odedávna láká všechny
pocestné. Dokáže jim však ukázat i svou nevlídnou tvář. To se
zlobí Praděd, mocný vládce zdejších hor. Bere na sebe nejrůznější
podoby, nejčastěji se však zjevuje jako stařec s dlouhým bílým
vousem. Je spravedlivý, dobrotu dovede ocenit, zato na lidi zlé má
spadeno. Běda tomu, kdo by ubližoval druhým nebo jeho milovaným
horám.
Vypráví se příběh o ovčákovi, který své stádo často vyháněl
na samé hřebeny hor, kde pak sedával a trápil se závistí.
Toužil po pohodlnějším životě v blahobytu, jeho práce mu moc
nevoněla. Až jednou se před ním země otevřela a z hory
vystoupil stařec, samotný duch jesenických hor.
Praděd ho požádal, aby mu věnoval nejlepší ovci ze stáda. Za ni mu
slíbil, že si může nabrat do kapes dukátů, kolik se jich tam vejde.
Nic víc, nic míň. A s tím zavedl hocha do podzemí.
Ovčáček opravdu vybral ze stáda nejlepší kus, a pak
v podzemí začal kapsy plnit dukáty. Když je měl téměř plné,
povšiml si nádherného zlatého svícnu. Neodolal a schoval
svícen za košili a chtěl odejít. Východ ale zmizel. Vyděšený
chlapec bloudil podzemím a všude narážel jen na tvrdou
skálu.
Pochopil, že stařec ho trestá za jeho chamtivost a že už
nikdy nevyjde na denní světlo. Vtom se ale Praděd ještě jednou
ukázal. Zahrozil ovčákovi, ozvala se hromová rána a chlapec
ztratil vědomí. Když se probral, ležel na vrcholu neznámé hory,
kapsy prázdné. Vůbec nelitoval, že přišel o všechny peníze,
byl rád, že si zachránil holý život. Utíkal domů a ve vesnici
pak vyprávěl, co se mu přihodilo.
Pasáček přitom nebyl jediný, kdo se na hoře s moudrým starcem
setkal a komu pomohl nebo dobře poradil. Horalé usoudili, že
to musí být dobrý strážný duch Jeseníků. Odvodili si, že dobrotivý
stařec je jeden z jejich předků, jehož duch neodešel na
věčnost, ale zůstal na světě, aby byl ochráncem svého potomstva.
Jejich prapředek, Praděd. A tak mu Praděd začali říkat, když
o něm mluvili, a stejně tak pojmenovali horu, jež byla
jeho sídlem.