Naučná stezka Šerák
Souhrn
začátek |
Červenohorské sedlo |
konec |
Ramzová |
délka |
9 km |
počet zastávek |
8 |
zaměření |
ohrožené druhy flóry a fauny NPR Šerák - Keprník, vznik
vrchovišť, největší půdní sesuvy v Jeseníkách (v kapličce na
Vřesové studánce miniexpozice fotodokumentů), Branenská cenová
kultura |
typ stezky |
pěší |
náročnost |
středně těžký terén s velkým převýšením |
čas prohlídky |
3 - 4 hodiny |
značení |
značky, informační tabule |
doba návštěvy |
omezena pouze zimním obdobím |
mapa |
Hrubý Jeseník |
správce stezky |
Správa CHKO Jeseníky |
okres |
Jeseník - Šumperk |
Popis
Naučná stezka Červenohorské sedlo - Šerák - Ramzová vám umožní
seznámit se s přírodními a historickými zajímavostmi tohoto území.
Stezka vede z Červenohorského sedla nově rekonstruovanou cestou
směrem na Vřesovou studánku, kterou podle pověsti objevil lovec
pronásledující zraněného jelena. Později kníže Lichtenštejn, jemuž
zde kraj patřil, nechal upravit pramen a postavit kapli. V roce
1927 byla kaple přestavěna na kostelík, který však v roce 1946 po
zásahu bleskem vyhořel. Chata Vřesová studánka byla vybudována pro
potřeby poutníků již na počátku 19.století. V roce 1892 vyhořela,
ale hned v příštím roce byla postavena nová. V důsledku havarijního
stavu byla v roce 1988 zbourána.
Dnes je v této lokalitě pouze malá kamenná kaplička, která
slouží jako kryt pramene dnes již málo vydatného. Naproti Vřesové
studánce pod Spálenou horou můžeme spatřit zajímavý útvar - kamenné
moře, které vznikalo kolísáním teplot a rozpadem hornin už od
čtvrtohor.
Stezka dále pokračuje přes národní přírodní rezervací Šerák -
Keprník, která je nejstarší rezervací na Moravě. Byla založena již
v roce 1903 knížetem Janem II. z Lichtenštejna na popud botaniků,
organizovaných v olomouckém botanickém spolku. Důvodem ke zřízení
rezervace byla ochrana vrcholových partií v prostoru mezi Keprníkem
a Šerákem s porosty horského smrkového lesa pralesovitého
charakteru. V oblasti Trojmezí jsou místy vyvinuta vrchoviště
(rašeliniště na svazích a hřebenech) s typickými rostlinnými druhy.
Rašeliniště mají velký význam vodohospodářský a přírodovědecký.
Po tisíciletí zachovávají zbytky rostlin včetně jejich pylu a
umožňují tak zjistit zastoupení vegetace v jednotlivých údobích od
doby poledové. Z výsledků pylových analýz vyplývá, že nejvyšší
vrcholy Hrubého Jeseníku nebyly porostlé lesem, a že kosodřevina
není původní dřevinou. Na vrcholu Keprníku (1423 m n.m.) je umístěn
kamenný orientační směrník - místo krásných výhledů na nejvyšší
vrcholy Jeseníků, Rychlebských hor a masivu Kralického
Sněžníku.
Na nedaleký vrchol Vozky (1377 m n.m.), upomíná legenda o
proměně formana s povozem ve skálu. Vozka si v době hladomoru při
převozu chleba hladovějícím tudy chtěl zkrátit cestu. Na špatné
cestě klel a volal ďábla na pomoc. Na ďáblovu radu pak dláždil
cestu pecny chleba, za což ho trest "pána hor" neminul. Dalším
vrcholem na trase je Šerák (1351 m n.m.) s turistickou chatou. Z
Šeráku je možno sestoupit do obce Ramzová pěšky či lanovkou .
Fauna a flora
Důvodem založením rezervace je ochrana horského smrkového lesa a
pralesa, ve spodních partiích s bukovými smrčinami. Částečně se
jedná o zbytky původních porostů. Část porostů v rezervaci je
založena uměle. Kosodřevina ve vrcholových partiích, která byla
vysázena uměle v druhé polovině 19. stolení a začátkem tohoto, ve
snaze zvýšit horní hranici lesa, navazuje na horské hole.
Z flory je významný zvonek vousatý, oměj šalamounek, zvonek
okrouhlolistý sudetský, lýkovec jedovatý, hořec tečkovaný, vranec
jedlový, plavuň pučivá, jalovec obecný nízký, violka žlutá
sudetská, violka dvoukvětá, čípek objímavý.
Z fauny jmenujme: ojediněle tetřev hlušec, jeřábek lesní,
tetřívek obecný, myšivka horská, sluka lesní, sýc rousný, krkavec
velký, linduška horská, křivka obecná, rehek zahradní. Několikrát
zde byl pozorován zatoulaný medvěd hnědý. Stálý je v malém počtu
rys ostrovid.
Provozní řád
Provozovatel: Správa CHKO Jeseníky, údržba terén.zařízení
financována z Programu péče o krajinu MŽP
Sezóna: omezena pouze zimním obdobím
Vstupné:
Provozovatel: Obecní úřad Branná, tel: 583 230 111, tel/fax: 583
230 103