Šerák

Naučná stezka Šerák

Souhrn

začátek Červenohorské sedlo
konec Ramzová
délka 9 km
počet zastávek 8
zaměření ohrožené druhy flóry a fauny NPR Šerák - Keprník, vznik vrchovišť, největší půdní sesuvy v Jeseníkách (v kapličce na Vřesové studánce miniexpozice fotodokumentů), Branenská cenová kultura
typ stezky pěší
náročnost středně těžký terén s velkým převýšením
čas prohlídky 3 - 4 hodiny
značení značky, informační tabule
doba návštěvy omezena pouze zimním obdobím
mapa Hrubý Jeseník
správce stezky Správa CHKO Jeseníky
okres Jeseník - Šumperk

Popis

Naučná stezka Červenohorské sedlo - Šerák - Ramzová vám umožní seznámit se s přírodními a historickými zajímavostmi tohoto území. Stezka vede z Červenohorského sedla nově rekonstruovanou cestou směrem na Vřesovou studánku, kterou podle pověsti objevil lovec pronásledující zraněného jelena. Později kníže Lichtenštejn, jemuž zde kraj patřil, nechal upravit pramen a postavit kapli. V roce 1927 byla kaple přestavěna na kostelík, který však v roce 1946 po zásahu bleskem vyhořel. Chata Vřesová studánka byla vybudována pro potřeby poutníků již na počátku 19.století. V roce 1892 vyhořela, ale hned v příštím roce byla postavena nová. V důsledku havarijního stavu byla v roce 1988 zbourána.

Dnes je v této lokalitě pouze malá kamenná kaplička, která slouží jako kryt pramene dnes již málo vydatného. Naproti Vřesové studánce pod Spálenou horou můžeme spatřit zajímavý útvar - kamenné moře, které vznikalo kolísáním teplot a rozpadem hornin už od čtvrtohor.

Stezka dále pokračuje přes národní přírodní rezervací Šerák - Keprník, která je nejstarší rezervací na Moravě. Byla založena již v roce 1903 knížetem Janem II. z Lichtenštejna na popud botaniků, organizovaných v olomouckém botanickém spolku. Důvodem ke zřízení rezervace byla ochrana vrcholových partií v prostoru mezi Keprníkem a Šerákem s porosty horského smrkového lesa pralesovitého charakteru. V oblasti Trojmezí jsou místy vyvinuta vrchoviště (rašeliniště na svazích a hřebenech) s typickými rostlinnými druhy. Rašeliniště mají velký význam vodohospodářský a přírodovědecký.

Po tisíciletí zachovávají zbytky rostlin včetně jejich pylu a umožňují tak zjistit zastoupení vegetace v jednotlivých údobích od doby poledové. Z výsledků pylových analýz vyplývá, že nejvyšší vrcholy Hrubého Jeseníku nebyly porostlé lesem, a že kosodřevina není původní dřevinou. Na vrcholu Keprníku (1423 m n.m.) je umístěn kamenný orientační směrník - místo krásných výhledů na nejvyšší vrcholy Jeseníků, Rychlebských hor a masivu Kralického Sněžníku.

Na nedaleký vrchol Vozky (1377 m n.m.), upomíná legenda o proměně formana s povozem ve skálu. Vozka si v době hladomoru při převozu chleba hladovějícím tudy chtěl zkrátit cestu. Na špatné cestě klel a volal ďábla na pomoc. Na ďáblovu radu pak dláždil cestu pecny chleba, za což ho trest "pána hor" neminul. Dalším vrcholem na trase je Šerák (1351 m n.m.) s turistickou chatou. Z Šeráku je možno sestoupit do obce Ramzová pěšky či lanovkou .

Fauna a flora

Důvodem založením rezervace je ochrana horského smrkového lesa a pralesa, ve spodních partiích s bukovými smrčinami. Částečně se jedná o zbytky původních porostů. Část porostů v rezervaci je založena uměle. Kosodřevina ve vrcholových partiích, která byla vysázena uměle v druhé polovině 19. stolení a začátkem tohoto, ve snaze zvýšit horní hranici lesa, navazuje na horské hole.

Z flory je významný zvonek vousatý, oměj šalamounek, zvonek okrouhlolistý sudetský, lýkovec jedovatý, hořec tečkovaný, vranec jedlový, plavuň pučivá, jalovec obecný nízký, violka žlutá sudetská, violka dvoukvětá, čípek objímavý.

Z fauny jmenujme: ojediněle tetřev hlušec, jeřábek lesní, tetřívek obecný, myšivka horská, sluka lesní, sýc rousný, krkavec velký, linduška horská, křivka obecná, rehek zahradní. Několikrát zde byl pozorován zatoulaný medvěd hnědý. Stálý je v malém počtu rys ostrovid.

Provozní řád

Provozovatel: Správa CHKO Jeseníky, údržba terén.zařízení financována z Programu péče o krajinu MŽP 
Sezóna: omezena pouze zimním obdobím

Vstupné:

  • bezplatné

Provozovatel: Obecní úřad Branná, tel: 583 230 111, tel/fax: 583 230 103